Jak vypadal Poděšín v roce 1704.
od 1.11.2005
1.11.2005
Obrázky: Václav Flesar
Text: Václav Flesar, Jaroslav Dočekal
Obrázky byly pořízeny z Flesarovy kroniky. Není to žádná fantazie, ale skutečné autentické obrázky z roku 1704. Bylo zde 17 domů.
Označení jednotlivých míst a objektů v obci a číslování chalup, které již v té době byly domovními čísly označeny. Obec Poděšín byla poměrně bohatší, než Sirákov, Újezd, Matějov a pod. Většinu obyvatelstva tvořili němečtí kolonisté, kteří přišli z německých zemí a měli výhody, nežli původní obyvatelstvo české. Víme, že půdorysy obce se měnily velice rychle, podle toho, kdo měl dostatek peněz, aby si mohl zakoupit půdu a tam stavět své domky, samozřejmě jen se souhlasem vrchnosti.
Do vsi a ze vsi šlo několik potůčků, cest polních a pěšin na všechny strany. Pevná a jednotná cesta nebyla do žádné vsi i ze vsi. Každý jezdil tam, kde bylo méně bahna a výmolů.
Okolo vsi bylo mnoho malých rybníčků, které byly později přeměněny na louky a ornou půdu, hlavně po roce 1775 a pak po roce 1848, kdy byla zrušena robota a tak počal hlad po vlastní půdě a pozlátku zbohatnutí pěstováním zemědělských plodin.
Nákres obce Poděšín roku 1704.
Fig 1. Rychta
Nro. 1. Obecní rychta, největší stavení
ve vsi.
Nro. 7. Matieg Doležal, rychtář obecní Poděšína.
Nro. 8. Thomas Sobotka
Nro. 9. Mikulass Nedielka
Nro. 12. Ssimon Dossek
Nro. 13. Wawržynec
Nowotny
Nro. 10. Georgus Nowotny
Nro. 11. Andres Zeleneg
Nákres obce Poděšín roku 1704.
Fig. 2. Moll (mlýn), náhon na kolo z rybníčka,
mlelo se podle přítoku a odtoku vody.
Fig. 3. Mlýnská (obecní) rybník.
Nro. 2. Mlým Matiege Filzbauera
Nro. 3. Martin Chwatal
Nro. 4. Thomas Musyl
Nro. 5. Georg Piberle
Nro. 6. Matieg Frubauer
Nákres obce Poděšín roku 1704.
Fig. 4. Lochy (sklepy) sedláků v Poděšíně.
Některé stavěné z kamene, jiné ze silných trámců, pokryté došky i šindelem.
Zde ukládali řepu a zelí. Postupně se bouraly, protože se sklepy počaly dělat
doma, zvláště od roku 1772, kdy se hojně počaly pěstovat brambory.
Fig. 5. Kovárna panská a obecní, bez domovního
čísla.
Fig. 6. Chaloupka pasáků obecních a tuláků
(chaloupka bez čísla), později pazderna pro nemajetné a chudé.
Nro. 15. Lukass Holzman
Nro. 16. Hawel Blažek
Nro. 17. Mathaus Pospychal
Nro. 14. Gyržy Ssimek (Jiří Šimek), vedle je kovárna panská i obecní.
Jednoduchý nákres obydlí rodiny Flesarů v Sirákově č. 7.
Obytná místnost v pohledu ode dveří vidíme bídu a skrovné vybavení místnosti. Dřevěné trámy i strop, jednoduché vybavení obytné místnosti, 2 malá okénka. Zleva skřipec na smolné louče, škopkem na uhlíky, slepice, tele uvázané u zdi, uprostřed stůl a okolo členové rodiny. Police na několik kusů nádobí, hanbálek na suché polínka, vpravo hliněná pec se sopouchem na kouř a u pece lavice. Na lavici kočka, několik kousků nádobí, nůž, lavičník na sekání loučí a špalek na dřevo. Na peci výklenek na hubku, troud a křesadlo na dělání jisker. Postele nejsou vidět, ty jsou blíže dveří na každé straně po jedné.
Fig. 1. Skřipec a louče smolné na svícení.
Fig. 2. Hliněná pec se sopouchem do komína
Fig. 3. Lavice, stůl a rodina u jídla.Nro. 17. Mathaus Pospychal
Fig. 4. Špalek a sekyra na sekání dřeva do pece
Fig. 5. Police při
stropu na suché dřevo.
Fig. 6. Lavice s nádobím, nůž lavičník na sekání třísek do pece.
Fig. 7. Jednoduchá polička na nádobí.
Fig. 8. Výklenek v peci na hubku, troud a křesadlo.
Fig. 9. Košík zavěšený
u stropu na sýrové homolky, aby na ně nechodily myši.
Fig. = zkratka slova figura, neboli předmět, což se takto psalo pro
pochopení.
Kaplička v irákově 1710.
Fig. 1. Křížek na střeše.
Fig. 2. Zavěšený zvonek.
Fig. 3. Šindelová střecha.
Fig. 4. Dřevěné stěny z trámků.
Fig. 5. Dveře do kapličky.
Fig. 6. Podezdívka z kamene na vyvýšeném místě.
Rozměry kapličky = každá strana = 1 sáh, a 1 střevíc
Výše od země po okap = 4 lokty české a 5 coulů
Od stropu uvnitř po špici střechy 2 lokty české, 2 střevíce a 7 coulů
Zvonek váží 4,5 lotů
Křížek železný měří 8 coulů.
Uvnitř je malovaný obrázek sv. Trojice.
Není uvedena výše sloupků pod horní stříškou a horní stříška.
Studny v Sirákově.
Fig. 1. Studna na vodu na návsi.
Fig. 2. Silný kmen v zemi na zavěšení ráhna.
Fig. 3. Ráhno, dostatečně dlouhé, na jehož konci je opět ráhno s okovem
(putnou) na nabírání vody z hloubky. Na začátku ráhna je upevněn kámen,
aby se ráhno vracelo zpět s vodou.
Fig. 4. Novější druh dřevěné pumpy, s dřevěnými písty, ale kovovou
klikou na čerpání vody.
Fig. 5. Ještě novější druh pumpy, kde jsou již
olověné trubky a další části ze dřeva a železa.
Na většině vsí studen mnoho nebylo, ty většinou byly mělké a v zimě
vymrzaly. Voda na jídlo a pro dobytek se brala z potoků a rybníků, nikdo
nedbal na hygienu. Teprve později se situace zlepšovala a studny roubené jen
dřevěnými tvrdými trámy nebo z jedlí byly u více chalup. Z kamene se
studny roubily až mnohem později.
Nákres obce Sirákov roku 1710.
Označení jednotlivých míst a objektů v
obci a číslování chalup, které v té době již byly domovními čísly
označené.
Fig. 1. Moll = mlýn obecní (větřák) větrný.
Fig. 2. Obecní bělidlo.
Fig. 3. Sušáky na plátno u Běliska.
Fig. 4. Obecní rybníček u Běliska.
Fig. 5. Obecní rybníček pro napájení
dobytka.
Fig. 6. Obecní kaplička postavena 1709
Fig. 7. Obecní studna.
Fig. 8. Bývalá huť v Sirákově, její zbytky.
Fig. 9. Obecní pazderna, později obydlí pro chudé.
Fig. 10. Chaloupka pro obecního pasáka.
Fig. 11. Obecní Příhon, odkud se vyhání všechen dobytek na pastvu.
Číslování chalup a jména tehdejších majitelů
Nro. 1. Sobotka Karel, rychtář, obecní rychta, největší chalupa se 7 včelstvy.
Nro. 2. Neubauer Joseph (první svobodný sedlák ve vsi bez robot)
Nro. 3. Deutsch (Dajč) Johanus, kovář panský a obecní.
Nro. 4. Sobotka Josephus.
Nro. 5. Dreycžek (Drejček) Johanus, největší sedlák ve vsi.
Nro. 6. Sikar (Štikar) Jindřich.
Nro. 7. Fresar (Flesar) Matěj, bydlí zdevelice dlouho.
Nro. 8. Micžka (Mička) Blažej.
Nro. 9. Czyncžera (Činčera) Nicolaus
Nro. 10. Fresar (Flesar) Nicolaus I a II.
Nro. 11. Blažek Josephus.
Nro. 12. Vdova Gírova (Jírova) a bydlí zde několik dalších chudých a
nemajetných.
Nro. Značí zkrácený výraz z němčiny numer (číslo), používané až do
roku 1918.
Za všemi chalupami jsou vyvýšené přístavky na obilí, většinou zděné z
kamene, ale kryté došky, jako skoro celá ves. Došky jsou na střechách zatěžkány
kozičkami, to jsou ráhna, dána křížem, aby byly došky chráněny před větry.
U některých chalup jsou stodoly, chlévy, kůlny a všelijaké přístavky.
Také oplocené zahrádky a různé cesty a potůčky po vsi. Rychta, jako na každé
vsi většinou bývala největší a nejlepší stavení. U obecní rychty byly
i mučící nástroje. Za většinou stavení, hlavně těch větších, byly
hony zahrad, polí, či luk. Ovocných stromů bylo velice málo.
